Aktivní stáří a vnímání hodnot

29. 2. 2008
na ulici, v myšlenkách

O umění žít.

Jednou jsem se vracel z DVD půjčovny, a protože byl zimní večer, tma a tak, trochu jsem v šalině poklimbával. K čilosti mě dovedla zvědavost: pode mnou seděl starý pán, vypadal jako hodný dědeček z pohádek, a něco si mumlal pod plnovousem. Zneužil jsem své výšky a nahlédl mu do knihy. Zhnědlá, ošoupaná, ještě ručně sázená snad stoletá knížka byla učebnicí angličtiny.

Tak nějak jsem si myslel, že čeští důchodci žijí dost monotónně, ráno jdou na nákup, odpoledne na procházku, mezitím čtou noviny. Proto mě překvapilo, že někteří si dokáží najít jinou zábavu. Koneckonců, možností je spousta.

Materialismus moderní doby

Co byste dělali, kdyby se vám poškodil zip na batohu? Pro spoustu lidí, které znám, by to byl důvod ke koupi nového.

Mně z batohu pro trajdání po městě (vleze se tam pití, knížka a pár drobností) opadala všechna držátka u jezdců. Mám ten batoh rád, používám ho jako poznávací znamení (man in black s modrým baťužkem) a jen tak se ho nevzdám, takže s drobnými potížemi používám jen samotné jezdce bez držátek.

Ten starý pán (jo, furt mluvím o tom v šalině) na tom byl podobně. Na zipu u hlavní kapsy značně omšelého batohu taky chybělo držátko.

S naprostou samozřejmostí z kapsy u bundy vytáhl balíček bonbonů převázaný gumičkou. Gumičku roztrhl na dvě části a každou z nich svázal v novou. Jednu gumičku vrátil na bonbony a druhou přivázal k zipu. Primitivní, funkční řešení.

Kdo z dnešní generace by toto udělal?


1 komentář, přidejte svůj vlastní.

Komentáře

PepiCzech
Vloženo 12. 3. 2008 v 14.43

Já :) Nevolil bych však gumičku, ale léty prověřené kancelářské sponky. Stačí je navléknout na to malé očičko, co zbude v jezdci.

Alternativně lze použít i sicherhajsku, ale tam už je nepříjemné riziko rozepnutí a rýpnutí se do prstu.

Zanechte po sobě zprávu

Děkuji, že píšete slušně, k věci a s diakritikou.

Odesláním komentáře mi dáváte neomezené právo na nakládání s vaším textem. Takže ho můžu třeba smazat nebo dokonce změnit. Pokusím se ale zachovat jeho případný smysl.


povinné


Notes Jana Kadlece píše (zcela překvapivě) Jan Kadlec | Odebírejte RSS kanál příspěvků