Když jsem se sklenkou dvanáctileté doublewood whisky The Balvenie začal uvažovat o chudobě, jako první mne – skoro se mi chce říci samozřejmě – napadl nedostatek peněz. Známe to z filmů a pohádek: Princ a chuďas, Popelka, koneckonců i Jeníček a Mařenka byli chudí. Úvahu jsem tedy pro onu chvíli uzavřel konstatováním, že chudý člověk je člověk bez peněz nebo jiných prostředků a šel jsem se převléci. Vyrazil jsem na procházku.

Uznávám, že po sklence prvotřídní a silné whisky to může být špatný nápad, je to však můj zvyk z doby, kdy jsem byl za psaní placený. Tedy hlavně když jsem jako copywriter vymýšlel slogany. Projít se, naložit se do vany, nalít si něco dobrého nebo připravit čaj…

Na té procházce jsem potkal spoustu lidí. Pejskaře, milenecké dvojice, lidi spěchající domů z práce. Sto postav, sto naprosto odlišných jedinců. Jedni vypadali běžně, dalo by se říci normálně, druzí venčili psa ve sportovní soupravě nikoli levné značky – avšak vypadali, že v ní nikdy nebyli jinde než vyvenčit psa před domem.

V tu chvíli mě napadlo, že ač chudoba může z jednoho pohledu souviset s nulovým či červeným zůstatkem na bankovním účtu, z jiného pohledu je pes zakopaný o kus dál.

Bohatí (= finančně zabezpečení) si peníze musí buď tvrdě vydělat, nebo je zdědit. V prvním případě leckdy makají od nevidím do nevidím, přijdou o rodinu a přátele a svůj velmi těžce nabytý mamon si užijí v důchodu rybařením na zbytečně honosné jachtě. V druhém případě z bezstarostného života zmagoří a přemění se v Paris Hilton.

Oproti tomu chudí (= finančně nezabezpečení; možná by se dalo užít i slovo obyčejní) lidé hledají podporu v sobě, své rodině a svých přátelích, tedy v těch, na které bohatí lidé nemají čas (nebo je nemají vůbec). Viděli jste film Karlík a továrna na čokoládu? Karlíkova rodina byla chudá, pomalu neměla ani na jídlo, ale všichni se měli rádi a drželi pospolu. Byli bohatí na city. A Willy Wonka? Peněz měl zjevně dost, vlastnil přeci (nejen) čokoládové impérium – ale sám přiznal, že je citově na dně; přesněji do doby, než se znovu setkal se svým otcem a než se přidal ke Karlíkově rodině.

Člověk může mít peněz kolik chce, ale pokud ho nebude bavit život, pokud nebude mít své zájmy a vášně, bude na tom hůř než kdejaký „nejchudší“ člověk na zemi. Stačí srovnat spokojenost s životem u chudých Čínanů a bohatých Američanů.