Pod nohama mu křupaly skořápky pečených kaštanů. Ledový vítr ho přinutil zabořit nos do šály a ruce hlouběji do kapes. Vzhlédl na tmavě modrou oblohu; nad věžičkou kostela zablikala hvězda. Do Štědrého večera zbýval týden.

Podium na náměstí hostilo zpívající slečny. I ti, kteří se zachmuřenou tváří spěchali, se zastavili a chvilku poslouchali.

Každý rok se procházel městem, pozoroval odlesky světel ve tvářích lidí, nahlížel do nazdobených oken. Skoro litoval, že za pár dní jeho práce skončí a lidé v něj zase na rok přestanou věřit. Nebo ne?

Duch Vánoc podal slečně ve stánku pár mincí a usrkl vánočního punče.

Poklidné Vánoce, moji milí. A rok 2009 bez zbytečných slov.

Jan Kadlec & Beze slova

P. S.: Dopřejte si stejně jako já dva týdny volna. Další článek čekejte 2. ledna. Nerad bych si upatlal klávesnici od cukru.