O nesnášenlivosti k čivavám a divným chlapíkům.
Trpím Syndromem Sledování Reklam (SSR). Stručně řečeno, zkritizuju každou reklamu, kterou uvidím. Na ulicích hlavou točím skoro dokola, pobyt v restauraci zahajuju probráním lákadel na stole. Kdo se mnou stráví déle jak pět minut, dozví se o úrovni v Česku užívané reklamy více než za celý svůj život. Znám jen málo lidí, co viděli reklamu, která mi unikla.
S tímto přístupem mi samozřejmě nemohl uniknout nejnovější průser Vodafonu.
T-Mobile letošní Vánoce tak nějak ignoruje. Kampaň Mých5 nelze považovat za vánoční. O2 se schovává s nenápadným zastavením času. Milé, nevýrazné, zapomenuté. Vodafone se hezky rozjel.
Dárky pro všechny. Úžasné. Skvělá myšlenka. Líbí se mi to. Výjimečně nemluvím v narážkách, ironii a sarkasmu. Sbor zpívajících oveček. Lekce maďarštiny (rozhlas). Dívka umývající obrazovku zevnitř, SUDOKU na webu, piškvorky na plakátu v mé škole. Vtipné, účelné, vystihující styl Vodafone. A voni si to přímo poserou.
Čím? Psychotronikem, který se nám příště podívá na žlučníček.

